Zahrady pro děti

Jak jsme začínali my

Z paneláku do přírody

Myslím, že neexistuje lepší způsob, jak děti naučit dobrému vztahu a úctě k přírodě, než nechat je s přírodou vyrůst.

Naše dcera se narodila ve městě. Bydleli jsme tehdy ještě v panelákovém bytě. Všechno se zdálo být v pořádku. Až do doby, než se dcera naučila chodit. To jsem se s ní procházela po ulici a mojí hlavní starostí bylo, aby nesbírala ze země špačky cigaret (ty ji mimořádně lákaly), střepy a lesklé barevné obaly všeho druhu. Začínalo mně být líto, že se to malé děvčátko nemůže úplně svobodně rozběhnout po trávě, všechno si chytat do rukou a zkoumat, tak jako jsem mohla já na naší zahradě, když jsem byla malá. Když jsem zjistila, že se dcera ráda dívá z okna na to, jak bezdomovci přehrabují kontejnery, docela ve mně zatrnulo. Říkala jsem si, jaká představa o světě v ní asi vzniká.
V té době jsme už hledali pozemek pro naši budoucí ekozahradu. Těšili jsme se, že dceři poskytneme lepší prostředí, ve kterém bude svoje dětství prožívat. Podařilo se. Teď už máme děti dvě a jsme rádi, že mají možnost zažívat, jak se náš původně úplně holý pozemek mění na zahradu, jak dozrává první ovoce z ještě malých stromků. Jak naše zahrada láká čím dál víc motýlů, ptáků, berušek a ježků. Sleduji své děti, jak v tepláčkách běhají po zahradě, trhají si luční kytičky a sbírají lesní jahody. Jak mají radost, když pod listem objeví šneka, jak s respektem pozorují včely a na dětských kolečkách si přivážejí své vlastní vypěstované melouny.... a mám radost.

(rok 2009)


Co je pro děti důležité

Příroda ve své úplně přirozené podobě může být pro děti i nebezpečná. Pokud ale na svém pozemku vytvoříme přírodně laděnou zahradu a důkladně zajistíme, aby na děti nikde nečíhalo nebezpečí (příkře se svažující břeh jezírka, pichlavý keř těsně u cestičky, prudce jedovaté rostliny,...), bude to pro dětskou duši ten pravý svět.

Aby to děti na zahradě bavilo, musí mít možnost zde neustále něco zkoumat a objevovat, někam se schovat, něco si natrhat, ochutnat, nebo si něco zaset a sledovat, co vyroste. Tyto potřeby jim moderní zahrada s golfovým trávníčkem a pichlavými zakrslými jehličnany nesplní. Taková zahrada je jako bez života, celý rok je téměř stejná, neláká k dobrodružství, a tudíž není pro děti moc zajímavá. To si raději sednou k mobilu.


Ekozahrada jako obrovský zdroj radosti

  • Je plná překvapení - neustále se zde něco mění - barvy, tvary i celková atmosféra. Něco dobrého právě dozraje, objeví se čerstvě postavené ptačí hnízdo, ořech spadne do listí, veverka přeběhne po větvích,...
  • Je plná vůní - vůně bylinek, zralých hrušek, kvetoucí lípy, podzimního listí, ...
  • Nabízí k vyzkoušení všechny možné chutě - zralé maliny, šťavnatý meloun, hrášek, jeřabiny, lískový oříšek, ...
  • Láká k dotyku - pohladit si kvetoucí, sametově hebké kočičky, projít se naboso po slaměné pěšince, natrhat si kytici lučního kvítí, rozfoukat padáčky pampelišky, ...
  • Je plná jemných zvuků - zašustí listí, ptáci zpívají, včelky bzučí, oheň v ohništi praská, ...
  • Vytvořme tedy zahradu přátelskou pro děti. Zahradu, která poskytne dětem množství podnětů, které výrazně rozvíjí nejen jejich tvořivost, vnímavost, vynalézavost a fyzickou zdatnost, ale i opatrnost a zodpovědnost.

    Jak bude zahrada vypadat

    Prostorová zajímavost. Vhodným osázením zahrady je možné vytvořit různá zákoutíčka či zajímavé průchody. Děti přímo vyhledávají místa, kde se mohou schovat a zažívat pocit vlastního "domečku". Příliš jednoduchá, nečlenitá zahrada bez nápadu ... to prostě není ono.

    Jedlost. Největším lákadlem jsou suverénně keře a stromy s chutnými plody - maliníky, muchovníky, vinná réva, mišpule, minikiwi, ... Je možné vytvořit takovou sestavu ovocných stromů a keřů, aby od jara až do zimy téměř neustále něco dobrého dozrávalo. Vaše děti tak nebudou muset jíst ovoce ze supermarketů, které může být plné chemikálií.

    Krása barevnosti a tvarů. Děti milují pestré barvy. Proto jim můžeme dopřát záhon květin různých velikostí a tvarů, které budou kvést od jara do podzimu. Nebo třeba květnatou loučku plnou kopretin. Hezkým prvkem může být i bylinková spirála, kvetoucí pařez nebo vrbová chýška. Když ve vyšší trávě nebo luční louce prosekáme cestičku zajímavého tvaru (např. velké osmičky), budou po ní děti vesele běhat jako v bludišti.

    Drobná zvířátka jako spoluobyvatelé zahrady. Velkými oblíbenci dětí jsou motýli. Proč tedy do zahrady nevybrat právě ty rostliny, které spousty motýlů lákají? Může zde být také bylinkový kopeček nebo suchá zídka pro pozorování vyhřívajících se ještěrek. I vesele poskakující luční kobylky jsou zde vítány. Děti mohou vytvořit třeba i příbytek pro ježky, pítko pro ptáky či hmyzí domeček. Učí se tak, že kromě nich samotných je zahrada životním prostorem mnoha různých tvorečků, na které je dobré brát ohled. Mimochodem, kouzelným zážitkem je vidět radost dítěte, když mu večer do nastavené dlaně přistane světluška :)


    Pěstování zeleniny. Zeleninové záhony mohou mít zajímavý, netradiční tvar, např. klíčové dírky. Pokud si děti mohou něco zaset nebo zasadit vlastnoručně, budou mít radost z úrody dvojnásobnou. Třeba hrášek je k tomu ideální ...

    Propojenost s přírodou. Už samotný fyzický kontakt s přírodou (hrabání se v hlíně, plazení se v trávě, chození naboso, šplhání po stromě,...) má silně pozitivní vliv na zdraví člověka. I když ten pocit už má asi málokterý člověk, i my jsme přímou součástí přírody. Pokud budou děti vyrůstat převážně na asfaltu, možná se jim už nepodaří ten opravdu silný a nádherný pocit sounáležitosti s přírodou zažívat.

    Ekozahrada učí děti vnímat přírodu jako celek. Aniž by to pociťovaly jako nějaké nudné učení, svým vlastním pozorováním začnou chápat, že v přírodě je všechno navzájem propojené. Že se všechno mění podle jasných pravidel, a že se příroda dokáže přirozeně postarat sama o sebe.

    Toto všechno má pro děti obrovský a nenahraditelný význam. Jejich zážitky a zkušenosti z přírody jim zůstávají po celý život.