Vysokomenný ovocný sad (místo s nádechem klidu a nostalgie)

16.03.2021

Když jsme si před lety koupili velký kus pole, abychom si mohli vytvořit zahradu přesně podle svých představ, hned jsem věděla, že její součástí bude vysokokmenný ovocný sad. Na malém pozemku bychom si to dovolit nemohli. A to by byla velká škoda!

Pokaždé, když jsem předtím narazila na starý ovocný sad, byla jsem jím okouzlená. Takováto místa do české krajiny neodmyslitelně patří, po dlouhou dobu vytvářela její typický vzhled. Jsou to místa, kde spolu roste skupina ovocných velikánů, většinou jabloní, hrušní, třešní a švestek. Tyto stromy mívají dost vysoko založenou korunu, takže se pod nimi dá lehce procházet. Společnost jim často dělá pestrá luční louka. Jednoduše nádhera.

Takovéto sady vytvářejí zvláštní, příjemnou atmosféru. Na člověka zde dýchne atmosféra starých časů, kdy chod světa byl pomalejší, kdy lidé žili ve větším propojení s přírodou a svých stromů si velmi vážili. Taková místa mě velmi přitahují. Pobyt na nich je osvěžující - rychle si na nich odpočinu od ruchu a rychlosti dnešního světa. Jsou krásná i na pohled, a to hlavně ve své jednoduchosti.

Aby člověk takový sad vytvořil, je dobré dát si pozor na dvě naprosto zásadní věci. Za prvé - dobře zvolit podnož ovocných stromů. Pro takovýto sad jsou vhodné podnože co nejbujnější, tedy semenáčové. Tyto stromy budou v dospělosti hodně velké, odolné a dlouhověké, a o to tady jde. Pokud si pořídíme stromy na slabších podnožích, budou v dospělosti podstatně menší. Nikdy tak nedosáhneme kýženého efektu a sad bude působit spíše moderně.

Druhou zásadní věcí je zasadit stromy ve velkých rozestupech. Když budou růst dostatečně daleko jeden od druhého, jejich koruny se ani po mnoha letech nepropletou do sebe navzájem. Budou tak mnohem zdravější. Také krása jednotlivých stromů bude moci plně vyniknout. Dostatečnou vzdáleností je 8-15 metrů, podle druhu stromu. Často se teď bohužel na zahradách setkávám s tím, že lidé sázejí tyto velké stromy příliš blízko k sobě.

Navíc, různé druhy a odrůdy ovocných stromů mívají odlišný tvar koruny. Třeba koruny jabloní mohou být pyramidální, deštníkovité, vzpřímené, či naopak mírně převislé. Jakoby i tímto stromy vyjadřovaly svoji osobitost. A tak při dostatku volného prostoru postupně vynikne tvar jednotlivých stromů. To je třeba pro mě, zvláště pro tu poetickou část mě samotné, velmi důležitá věc :) Chtěla bych si v budoucnu vychutnávat pohled na jednotlivé stromy a jejich tvary.

Vím, že sklízet úrodu z velkých stromů bude obtížnější. V tomto ohledu jsou stromy na slabších podnožích praktičtější (a i my jsme si takové stromy v jiné části zahrady zasadili). Já ale nemám ambice sklízet veškeré plody z těchto stromů. Bude mi stačit od každého trocha, z níže položených větví. Zbytek nechám na stromě, nebo je zpracuji, až opadají.

Rozhodla jsem se vysadit vysokokmenný ovocný sad hlavně pro jedinečnou atmosféru, kterou dokáže vytvořit. Cítila jsem v sobě silnou touhu mít na svém pozemku místo, kde si budu připadat trochu jako v ladovském obrázku.

Náš sad je ještě mladý a zatím nepůsobí tak silným dojmem, ale já si ráda počkám :)