MÁKY – lehce svádivé krásky
Kdybych byla vílou a chystala se na slunovratový karneval, určitě bych si oblékla šaty ze svítivě červených okvětních lístků vlčího máku. Měla bych tak jistotu, že budu opravdu nepřehlédnutelná. V tomhle květinovém modelu bych krásně zářila, působila i lehce svádivě a o taneční partnery by nebyla nouze.
A proč ne, vždyť letní slunovrat je dobou vrcholného rozkvětu přírody, rostliny předvádějí svou šťavnatost a krásu, lákají nás, abychom se k nim přiblížili, přivoněli a poznali se tak co nejblíže. Proč si to nedopřát, vždyť po blízkosti touží snad každý z nás.
Co mě na vlčím máku vždycky fascinovalo, je ta velejemnost a křehkost v kombinaci s ohromnou sílou a až vášnivým nábojem, vyzařujícím z jeho výrazných květů. I jejich unikátní barevný odstín na pomezí červené a oranžové prostě miluju.
Ráda také pozoruji, jak z buclatého poupátka začnou vykukovat překrásné, ještě pomačkané okvětní lístečky. Vždycky mi to připomene Popelčiny šaty z oříšku. V této chvíli je potřeba vychutnat si každý okamžik, protože kvetení máku trvá jen velmi krátce. Jemné okvětní lístky opadají a pak už je to jen o drobné, sympatické makovičce. Ta je názorným příkladem toho, jak příroda funguje v nadbytku - tolik semínek z jediného květu!
Když už jsme u těch semínek - kromě drobných vlčích máků, které nejčastěji vídáme na loukách a mezích podél cest, můžeme na své zahradě pěstovat i mák setý, což je jeho blízký příbuzný. Je to rostlina také jednoletá, ale podstatně většího vzrůstu.
Moje babička po dlouhá léta s úplnou samozřejmostí pěstovala celé malé políčko máku, a to právě kvůli makovým semínkům, která používala jako přísadu do všelijakých domácích pochoutek. Sela je brzy na jaře do řádků a malé rostlinky pak jednotila. Pohled na kvetoucí políčko byl překrásný.
Jako děti jsme zralé makovice sklízeli a babička je pak sušila na plachtách na zemi na půdě. Když byly dokonale suché, odkrajovali jsme vršky makovic a vysypávali mák do nádob. Tahle činnost nás bavila - pěkně to vonělo, chrastilo a každá makovička byla velikostně i tvarově trochu jiná. Samozřejmě jsme také ochutnávali.
Mimochodem, buďme rádi, že v naší zemi můžeme mák pěstovat na svých zahradách. Nevím, jak je tomu teď, ale když k nám po sametové revoluci přijeli příbuzní z Itálie, aby se konečně poprvé v životě setkali se svou vzdálenou rodinou z Moravy, úplně se vyděsili, když uviděli babiččino makové políčko plné ještě zelených nezralých makovic. Nebyli si v první chvíli jistí, jestli nemáme v plánu vyrábět z nich opium. U nich v Itálii bylo jakékoliv pěstování máku právě kvůli možnosti výroby opia zakázané a přísně trestané.
Od něžných květů vlčích máků jsme se, ani nevím jak, dostali až k opiu, ale vraťme se ještě k pěstování máku pro jejich krásné květy. Existují totiž i zahradní druhy máku, například mák východní, což je na rozdíl od předchozích dvou druhů rostlina vytrvalá. Dá se sehnat v mnoha různých odrůdách, které se liší barvou květů - od červené, přes různé odstíny růžové, oranžové až po bílé. Vytváří mohutné trsy šťavnatých listů a jeho květy mohou být i hodně veliké. Vyznačuje se velkou touhou po slunečních paprscích a také dlouhověkostí.
S čím musí pěstitel tohoto máku počítat je to, že po dozrání makoviček rostliny úplně seschnou, zatáhnou a teprve na podzim vyraší nová růžice listů, která pak přezimuje. Uprostřed léta se tak na záhoně vytvoří holé místo. Je tedy dobré v okolí máku zasadit rostliny, které vzniklou mezeru vyplní, například plazivou lichořeřištnici.
Já osobně se krásy makových květů nemůžu nabažit, a tak na své zahradě pěstuji odrůd hned několik. Kromě své dlouholeté rudě-kvetoucí společnice mám i pár nových kultivarů v růžových odstínech. Těším se, jaké krásky mně z nich vyrostou.
Velmi obdivuji vkus "nebeského designéra", který vytvořil právě tyhle makové květiny. Žádné rostlině nechci nadržovat a tvrdit o ní, že je ze všech nejkrásnější, nejněžnější či nejzářivější, faktem ale je, že mák se povedl opravdu mimořádně :)
Text a fotografie: Jaroslava Ševčíková